Co  o vodách říká

Izobratatel i racionalizátor /vynálezce a racionalizátor/ časopis publikuje tvůrčí řešení aktuálních problémů technické revoluce.

 V, LATYŠEV                             Str. 20 a násl.

 ŽÁDNÁ  LÁTKA  NENÍ  ČLOVĚKU  TAK  ZNÁMÁ  A  POTŘEBNÁ  JAKO  VODA !

  Je Vám známo, že elektrickým proudem je možno vodě dodávat vlastnosti od silné kyselosti   po silnou zásaditost?

 Způsob úpravy jejich vlastností byl objeven uzbekistánskými vědci.

  Je již využíván při naftových vrtných pracích.

  Očekávaný ekonomický efekt – miliardy rublů ročně.

   Z časopisu Státní vědecké knihovny v Brně, odd. tech.literatury_, číslo čas. v katalogu knihovny Ca 89 546, ročník 1981, číslo druhé, přeložil a upravil dne 31. března 1985 JUDr. Zdeněk Doležal, Brno.

        NEOČEKÁVANÁ  VODA 

  Laborant bere špetku prášku hnědého uhlí, sype ji do první sklenice a vodu energicky míchá. Nic se neděje - jakmile se voda uklidní, uhlí se usadí na dně a nad ním se ustálí průzračná voda. Ani se nic nemohlo dít - uhlí se totiž ve vodě nerozpouští. Rozpouští se v louhu, v zásadě. Další stejnou špetku prášku sype laborant do druhé sklenice s vodou - a náhle co se děje? Tekutina se pojednou zabarvuje do temně žlutého odstínu !

 Posléze provedená chemická analýza ukázala, že ta druhá  voda dokonce lépe nežli louh vylučuje z hnědého uhlí potřebné komponenty. Nejde o zázrak, nýbrž o objev dříve známého fyzikálního efektu. Ve druhé sklenici nebyla obyčejná voda, nýbrž AKTIVOVANÁ, se zásaditými vlastnostmi.

   Byla získána následovně : Již dávno je známo, že provádí-li se elektrolýza takové chemicky neutrální kapaliny jako je např. voda, potom se kolem anody vytváří kyselé prostředí, zatímco kolem katody - zásadité. To lze snadno ověřit lakmusovým papírkem. Po vypnutí el. proudu se veškerá tekutina opět zneutralizuje, díky promísení,  k němuž dojde vlivem tepelného pohybu molekul.

   Vědci, kteří objevili tuto novou vlastnost, rozdělili elektrolytickou vanu polopropustnou přepážkou, čímž oddělili anodovou a katodovou oblast. To však není nic nového, neboť již dávno jsou známé diafragmatické elektrolyzéry /rozklad kapalin stejnosměrným proudem/, v nichž je zabudována porézní přepážka propouštějící proud, zabraňující však prostupu a smíchání produktu elektrolýzy.

    Avšak zatímco dosud vždy a všechny zajímal výsledný produkt rozkladu, nyní výzkumníky zaujala samotná aktivovaná kapalina. Vždy všichni používali výsledný produkt elektrochemické reakce, tentokrát však použili náhodně tekutinu z opět náhodně zvolené poloviny elektrolyzéru.

     Zjistilo se tak zcela náhodně, že působením stejnosměrného el. proudu je možno měnit vlastnosti obyčejné vody od silně zásaditých do silně kyselých, přičemž tyto vlastností zůstávají uchovány a neztrácí se ani destilací. 

    A vše se začalo, jak nyní vzpomínají autoři špatně připraveným pokusem. Přesněji řečeno - samotný záměr pokusu byl nesprávně naplánován. To však bylo zjištěno naštěstí teprve později. Jinak by totiž celý objev mohl zůstat nezpozorován. Od katody elektrolyzéru odsávali vodu v naději_} že při pokusu získají značný přebytek kladných iontů. A při této příležitosti již součastné prověřili i vlastnosti takto odsáté vody. Její vlastnosti byly paradoxní. Princip spočíval nejen v tom, že podle údajů měřicích přístr. se ve sklenici nacházela silná zásada, nýbrž i v tom, že tak byly prolomeny dosud známé principy elektrochemie. Když jsem to později všechno vyprávěl zkušenému a uznávanému elektrochemikovi, ten kategoricky prohlásil : "Jedna se o zjevnou chybu. Nemohl jsem se hádat, tím méně, že teoretické aspekty  nejsou jasné ani autorům pokusu. Nás však daleko více nyní zajímá praktická stránka objevu. Poznamenávám pouze, že jestli se ukáže, že můj známí elektrochemik měl pravdu, potom celá záležitost bude mít ještě zajímavější dopad -nesprávně naplánovaný pokus se špatně provedeným proměřením výsledků vedl k výjimečně cenným praktickým výsledkům.

    Jak myslím, stalo se tak v neposlední řadě proto, že autoři objevu začínali pokus jako laici v elektrochemii. Specialista by si možná dovedl podat přijatelnější vysvětlení náhodně získaných výsledků a tak by se mohlo stát, že by objev nezpozoroval. Autoři objev neminuli právě" proto, že nebyli elektrochemiky, ale naftaři. A tak proto také z toho důvodu prvá otázka, kterou si kladli, když se střetli s nepochopitelným jevem; "Co je to"?, ale Jak toho budeme moci využít ?". To proto, že všechno se odehrálo nikoliv v elektrochemickém ústavu, nýbrž v taškentském Středoasijském naftovém průmyslovém výzkumném ústavu zemního plynu.

     V posledních letech tam totiž vynaložili mnoho práce na elektroaktivaci vodních roztoků kandidát věd S.A.Alechin, vedoucí jedné z laboratoří V.M.Bachir profesor U.D.Mamadženov, doktor věd N.A.Mariampolskij a kandidát věd A.CH.Nadžimitdinov, v nedávné minulosti hlavní inženýr společnosti "Uzbekgazprom", nyní spolupracovník sovětského ministerstva naftového průmyslu Uzbekistánu. Představil jsem autory s abecedním pořádku, nebol" jak řekl jeden z nich "Konečně někdo z nás je zkušenější v jednom, někdo v jiném, kdyby však kdokoliv z nás chyběl, nikdy bychom nedospěli k tomuto objevu. Současně prosím o prominutí další nesčetné spolupracovníky ústavu, kteří netoliko svoji prací, nýbrž i osobitým talentem vybudovali potřebná technická zařízení a optimální režimy aktivace pro všechny pokusy.

   Předpokládám, že e jejich jména budou ještě uvedena v příslušných zprávách, jakmile výzkum při­nese výsledky, které jsou od něj očekávány.

       Naftaři svůj objev v prvé řadě využili pro přípravu vrtného roztoku. Při provádění vrtů tento roztok - směs hlíny s vodou - plní tolik významných funkcí, že se zdá důležitějším nežli samotná vrtná souprava. Tento roztok působí na rotaci vrtáku, ochlazuje jej, maže jej, pohlcuje a vynáší vrtanou zeminu, vytváří na stěnách vrtů ochranný hlinitý povlak, přetlačuje bezpečněji tlak do vrtu. Pro zajištění těchto nutných funkcí musí mít roztok odpovídající vlastnosti, z nichž většinu nelze očekávat od hlíny jednoduše rozmíchané ve vodě. Je nutné přidat do roztoku množství látek, m.j. také hnědé uhlí, které smíchané s roztokem žíravého louhu sodného spojuje vodu s hlínou. Jestliže se použije aktivovaná voda, louhu sodného je zapotřebí třikrát méně nežli obvykle.

A je možné se dokonce bez louhu obejít. Je možné se obejít i bez samotného hnědého uhlí.

V laboratoři jsem viděl sklenice s hlinitým roztokem - jednu s obyčejnou vodou, druhou'sklenici s vodou aktivovanou. V první sklenici se druhý den směs oddělila, ve druhé zůstala dokonce stejnorodá. Opatrně jsem naklonil sklenicí v naději, že uvidím alespoň"kapku vody. Obsah sklenice lehce přetekl, avšak u okraje se neobjevil ani nejmenší náznak vody.

    Ušetří se velké množství drahých chemikálii, potřebných jinde, přesně se dají regulovat vlastnosti vrtného roztoku. A to bez jakýchkoliv znečištění a vedlejších účinků. O chemikáliích je totiž známé, že co na jedné straně "léčí", na druhé straně "škodí".

    Významné jsou i exploatační přednosti. Byl jsem v osadě Karaul- Bazar poblíž Buchary a tam jsem viděl, jak se v praxi využívá těchto předností aktiv, vody. Hovořil Jsem s hlavním inženýrem bucharského ředitelství vrtných prací A.A. Terigulovem, "Pouze teoreticky lze u vrtu připravit normální vrtný roztok" -řekl. A navíc pokud dovážíme po zdejších špatných cestách roztok hnědého uhlí, cenné komponenty dopravou vyprchávají. Div, že nepřivážíme kamení místo roztoku. Dovážíme louhy a kyseliny, to si vyžaduje zvláštní dopravu, nádrže u vrtů atd. Někde je to možné, někde ne. Navíc podle technologických pokynů je nutné roztok připravit a celý den ho nechat dostát. Na to ovšem není při vrtných pracích ani čas, ani místo. Nasypat do vrtné směsi rychle chemikálie, chvíli promíchat a už se pracuje. A hle, nedávno, pokud vím, byl u nás uveden do provozu závod na výrobu koncentrátu pro vrtný roztok. Připravuje se takto centrálně z aktivované vody v podobě pasty a v této se rozváží po vrtech. Kvalita je zaručena, cestou se nic nezvětrá, roztok je dostatečně vazný. A v cíli, u vrtů zbývá již jen rozmíchat tento koncentrát s toutéž aktivovanou vodou.

   Připravit ji není žádný problém elektrické energie máme na vrtech dostatek. A výsledky ?. Chemikálií se u nás potřebuje nyní podstatně méně, zrychlil se celý provoz. Dříve se před aplikací aktivované vody den vrtalo, osm hodin stálo kvůli regeneraci vrtného roztoku Jakmile byl uveden do provozu závod na výrobu vrtného koncentrátu, odpadly veškeré prostoje. Elektrické energie pro vrtný průmysl není skutečně problém u vrtů stojí několik diesselagregátů, problém je voda. Bez ní nepracují ani diesely. Obvykle se jí podaří navrtat dosti hluboko a je silně mineralizovaná Nutno ji často dovážet i stovky kilometrů. Někdy bylo nutné pracovat s vodou, která byla v místě k dispozici. Diesely v ceně tří tisíc rublů se za pouhý týden zahltily solemi a vypovídaly službu. Elektrické zpracování takovéto vody řeší celý problém. V laboratoři přede mnou nalili do elektrolyzéru při­vezenou průmyslovou vodu / 24 gramů soli na l litr / a doslova v několika sekundách u jedné z elektrod se začala usazovat v chuchvalcích sůl. Pochopitelně, že se změnou kyselosti se mění i její rozpustnost. Několik provozů již šetří desítky tisíc rublů ročně, zvláště cenná bude tato metoda v mořských vrtných provozech, kde je situace tragikomická, všude okolo moře a voda se musí dovážet tankery.

   Nedávno byla vyrobena sériově prvá zařízení na elektrozpracovaní vody. Vypracovává se komplexní systém přípravy a regenerace vrtného roztoku. Může přinést na každém vrtu úsporu 300.000 rublů. Každoročně se v naší zemi zahajuje několik tisíc vrtů.

 S aktivovanou vodou míchali cement. Pevnost vzrostla o 30 % Tentýž efekt byl zjištěn i při zpracování cementového roztoku, jestliže se k tomu ježte voda zpracovala v katodové zóně, zvýšila se podstatně tekutost roztoku. To je důležité pro vrtaře při tamponování vrtů,' kde roztok nutno dopravovat do hloubky několika kilometrů. Ještě důležitější je to pro stavbaře, A konečně bavlník. Na dvoře výzkumného ústavu jsem uviděl tři záhonky 8 bílými poupaty. První záhon zalévali obyčejnou vodou, druhý aktivovanou zásaditou a třetí akt. vodou kyselou. Na "zásaditém" záhonku z počátku rostly rostliny poněkud aktivněji nežli na "obyčejném" záhonku, A na "kyselém" jako by nic nebylo zasázeno. Tehdy pojmenovali aktivovanou zásaditou vodu vodou živou a kyselou vodou mrtvou. A když byl jeden záhonek stejně již zničen, polili ho po mrtvé vodě vodou živou.Proč to nevyzkoušet? A tu pojednou bavlník na tomto záhonku dohnal své soupeře na záhoncích zbývajících, ale podle množství poupat je dokonce předehnal. Skutečně zázračná metoda. Vždyť i šedý vlk, aby vzkřísil Ivana careviče, ho nejdříve polil mrtvou vodou a pak živou. Mrtvou vodu, jak se zdá, se tedy podaří využít i pro pěstování bavlny. To však ještě nejsou výsledky, to jsou pouze naznačené cesty a možnosti. Avšak boj a houbovitou plísní, která po zamoření pozemku napadá a ničí vše zaseté, tak, že vlákna této houbovité plísně pronikají přes kořeny rostlin, které uschnou, tam byl již korunován úspěch. Touto chorobou trpí bavlník, brambory rajčata, okurky, hrách, peckovité plodiny. Přestože se aplikují do půdy fungicidy působící na plody seroionty, přestože se provádí zálivka roztoky kyselin a zásad, škody způsobené plísní představují miliony rublů v jedné sezóně, Úplný úspěch nelze dosáhnout ani jedním z popsaných způsobů a konečně i dílčí úspěch jehož se dosáhlo je sporný,nebolí s plísní utrpí rostlina i půda, v niž se poškozují živiny.

Při jednorázové zálivce živou nebo mrtvou vodou plíseň definitivně mizí. Zdá se, že slova "živá voda" nejsou pouze zpoetizovaným technickým terminem. Ve výz. ústavu mi vyprávěli tuto příhodu:

Instalovali svoje zařízení na jednom vrtném provozu v Turgmenii. Léto, 40^oC vedra a oni mají u vrtu desetikubíkovou nádrž s živou vodou. Přirozeně se v nádrži s vodou koupali. "Vylezeš z vody, takový pocit lehkosti.svěžesti" -vyprávěl můj hostitel. Potom jsem začal pozorovat, že veškeré rány , prasklinky se rychle hojí. Při práci se železem jsou ruce vždy poraněné. A najednou -druhý den po koupeli bylo vše zahojené. Potom se k nám chodili koupat ze sousedních vrtů, kde svoje nádrže neměli. Jednou za mnou přišel jeden pracovník a říká : Chci se nechat převést na váš vrt". Proč ? ptám se. Vždyť vidíš, na rukou mám ekzém. Teď když se u vás koupu zlepšilo se mi to. Lékařské pokusy už byly zahájeny. Zatím chodí spolupracovníci ve výzkumném  ústavu s baňkami do laboratoře pro živou vodu - někdo si pořezal palec, jiný má zase alergii. Skutečný příběh o živé a mrtvé vodě se teprve začíná vyprávět ..........

        Neočekávaná živá a mrtva voda

            ( volně přeložil ing. Lankoš, CSc.)

 V časopise "Vynálezce a racionalizátor", ročník 1981, číslo 2. byl publiko­ván článek V. Latyševa "Neočekávaná voda". Po přečtení článku s využitím svých možností této vody, v průběhu devíti měsíců jsem provedl několik experimentů, stále zdokonaloval zařízení s cílem získání chemicky čisté vody s vlastnostmi popsanými v článku. Téhož roku počátkem prosince jsem onemocněl zánětem ledvin a adenom / nezhoubný nádor / prostaty a byl jsem hospitalizován na urologickém oddělení Stavropolského ústavu. Na oddělení jsem byl léčen déle než měsíc, ale když mi navrhli jako jediné řešení operaci, nesouhlasil jsem a byl proto propuštěn domů. V nemocenském stavu jsem v průběhu 9 dnů zhotovil zařízení na výrobu " Živé a Mrtvé " vody. První zkoušení a jejího působení jsem provedl na dlouhodobě nehojitelné rány / šest měsíců / na ruce mého syna. Uskutečněné léčení překonalo všechna očekávání. Rána se uzavřela do' dvou dnů. Začal jsem pít "živou", vodu sám po 1/2 pohárku před jídlem 3x denně. V průběhu týdenního léčení se mi zlepšoval psychický a fyzický stav. Ke konci jakoby adenom prostaty nikdy nebyl, zmizela radikulitida / zánět míšního kořene / i otok nohou.

Po týdenní léčebné kůře "živou" vodou jsem byl důkladně vyšetřen jak ve Stavropolském ústavu, tak na speciální klinice 2.krajské nemocnice. Nebyla zjištěna žádná nemoc a navíc se normalizoval krevní tlak. Pro větší názornost účinku léčení touto metodou uvedu několik příkladů:                            
Sousedka si opařila ruku vřelou vodou a popáleninami 3. stupně. K léčení byla použita mnou vyrobena " živá a mrtvá" voda a opařenina zmizela za 2 dny.  Syn ing. Gondarova již 6 měsíců trpěl zánětem dásní a následkem toho i krku. Použití různých léčebných metod a léků nedávalo žádné výsledky,
Po použití aktivované vody - 6x denně potření dásní a hrdla "mrtvou" vodou a 6x denně pitím 1/4 pohárku "živé" vody se dokázalo během tří dnů úplného vyléčení.

   Obrací se na mne lidé s různými nemocemi. Voda je neškodná, při jejím použití nejen, že se vyléčí nemoci různého druhu, ale normalizuje se funkčnost celého organizmu.

Léčil jsem více než 500 lidí s různými nemocemi a ve všech případech byly kladné výsledky. V součastné době mám zkonstruované  takové zařízení, které umožňuje výrobu jak "živé", tak "mrtvé" vody libovolné koncentrace. Provedená laboratorní měření stanovila, že při počátečních hodnotách pH 11 "živá" vody a pH 4,21 "mrtvé vody zeslabení za jeden měsíc činilo pouze l % přičemž  teplota vody neměla na to žádný vliv. Použití aktivované vody pro vlastní léčení i pro.léčení cizích lidí mi umožnilo sestavit tabulku procedur léčení různých nemocí.

Použijí, "živé a mrtvé" vody umožňuje léčbu mnohých nemocí a nahradí mnohé látky. Není však univerzálním lékem pro všechny nemoci. Dále následuje tabulka procedur s."živou a mrtvou" vodou podle D.I. Korotkova»